Čtvrtohory
od 2,6 milionů roků před naším letopočtem

V našem putování časem jsme se dostali do posledního dějství příběhu brněnské kotliny. Zavítali jsme do čtvrtohor, které začaly zhruba před dvěma miliony roky.

Právě tehdy se výrazným způsobem měnilo celosvětové klima. Pro čtvrtohory je totiž charakteristický opakovaný nástup ledových dob, během kterých velkou část zemského povrchu pokrývaly mocné ledovcové masy. I když samotné ledovce až do brněnské kotliny nikdy nepronikly, přesto bylo Brno několikrát po sobě vystaveno přímým účinkům chladného počasí. Ledovcové masy se totiž vyskytovaly nedaleko odsud - na severní Moravě.

I když čtvrtohory představují v historii planety Země jen krátký časový úsek, přesto se jedná o mimořádnou epochu. Svět, který se opakovaně zahaloval pod příkrov ledovců, se totiž stal domovem předchůdců dnešního člověka.

První pozůstatky po činnosti člověka starší doby kamenné jsou opět zaznamenány v kameni. Jedná se o valounky křemene osekané tak, aby a nich vznikla ostrá hrana. Tak totiž vypadaly první primitivní nástroje, se kterými lidé opracovávali dřevo při výrobě zbraní, čtvrcení masa zvířat a samozřejmě v četných soubojích.

Možná vás to překvapí, ale nejstarší takto opracovaný valoun nalezený na území české republiky pochází z cihelny na Červeném kopci v Brně. Je starý přes jeden milion roků! Z jiné lokality, ze Stránské skály pak máme důkazy o pobytu tlupy pralidí, kteří zde žili před 700 až 800 tisíci roky. Ze zachovalých kostí ulovených zvířat například víme, že na jejich jídelníčku byli ptáci, býložravci, různí dravci ale i šavlozubý tygr nebo lesní slon.

Významný předěl v osidlování brněnské kotliny nastal zhruba před 25 000 roky, kdy celou Evropou putovali lidé moderního typu - Homo Sapiens. Na Moravě vytvořili několik velkých tábořišť, které neměly v celé Evropě obdoby.

O tom, že lovcům mamutů se na Moravě opravdu líbilo, svědčí i celá řada kamenných i kostěných nástrojů a také uměleckých děl nalezených na území Brna, například na dnešní Francouzské ulici.

Rozkvět této kultury ukončila asi před 20 000 roky poslední doba ledová. Životní podmínky byly tak nepříznivé, že lidé z jižní Moravy prakticky zmizeli. Teprve před 13 000 lety se přírodní podmínky opět zlepšily a od západu se k nám přistěhovali lovci sobů. Brněnská krajina se stala významnou křižovatkou obchodních cest, kde se mísily jednotlivé kmeny i celé národy. Před příchodem Slovanů zhruba v pátém století našeho letopočtu na území budoucího Brna žili Keltové a různé germánské kmeny, jako Markomani a Kvádové.

To už se ale začaly psát novodobé dějiny brněnské kotliny.